TRIATLON TEAM OSTRAVA

           28. květen tentokrát patřil českému pohárovému závodu v bězích do vrchu,  zároveň nominačnímu pro ME a pak také do MBP, horskému běhu na Lysou horu. Počasí  nepřálo, pršelo už od večera předešlého dne a tak bylo vše dostatečně rozbahněné a pršet nepřestalo ani v tento den, celkem bylo i chladno a každým km k vrcholu se to ještě zhoršovalo, přidala se i mlha. Přesto se na start odvážilo 326 borců. Nebýt toho počasí bylo by nárazových zájemců i mnohem více a dorazili by i Ti registrovaní, co se nechali odradit. Za náš klub jsme se sešli dva, RENATA a JIŘÍK. Jak ráda jsem jej pod tím kopcem viděla, že v tom nebudu sama a ještě přivzal kamaráda. Mě počasí vyhovovalo, bahýnko mám ráda díky biku. Honza se nechal od výšlapu s malým nakonec odradit a tak zůstal s Juniorem doma. Poprvé jsem tedy jela na závody sama a tak jsem na poslední chvíli ráno podchytila supr odvoz alá transportér plných MK Seitl. Musím říct, že takovou príma předzávodní atmošku jsem nezažila, takže k energetickému gelu jsem fásla ještě vínko a bylo krásně vymalováno. Předzávodní starosti co na sebe a co si nechat do báglu vyvézt bylo klasické dilema, kterému jsme se s partyjí fajně zasmáli. Když jsme kvalitně auto zadýchali, že se v něm ohřejem, vyrazili jsme na to ke startu, který se raději ani nijak nezdržoval. První kilásky jsme se brodili asfaltem, následně se přidaly kaluže a ještě bahno. Jiřík myslím zvolil dobré tempo, prostě klídek, který stačil navíc k osobnímu zlepšení na této trati, chválím, já to zase přepálila, ale hned na sjezdovce jsem se rozšlapala a už to šlo samo jako po másle až na vrchol. Radost z předbíhání se kupila. Řekla jsem, že se budu zvedat formou a tak taky bylo. Na vrcholných 100 m. spurtem  vzpomínam ráda, to sebezapření je fantazie. Na jedné občerstvovačce jsem využila se napít a v cíli už pak se energií najíst, neuvěřitelně pak bodl horký čaj, který ocenily hlavně mé zmrzlé ruce. Stihla jsem se potkat i s Jiříkem a už jsem zase valila nezdravě dolů, hlava nehlava, nezmar Radůz(MK Seitl) a Roman Žídek(BET) mě prostě s sebou strhli. Po seběhu sprcha, grilované kuře, fajn posezení u kafe a úspěch v tombole  v podobě cyklovesty fa BAGBIKE byla paráda. Hlavní vítěze ty jsem ani neznala, krom pár jedinců. Určitě je co zlepšovat a určitě je výzva zůčastnit se dalšího ročníku. Organizace klubu X-Air výborná, bez chyby a klobouk dolů, v takových podmínkách. Tak a teď  je na Jiříkovi jestli přidá nějaký svůj postřeh, jak si závod prožil on. Já zdravím..

                             RENATA     15./kat. z 24      čas: 1:21:23

                             JIŘÍK         128./kat. z 135   čas: 1:29:16