Jdi na obsah Jdi na menu
 


VOLKSWAGEN MARATON PRAHA

 

Dne 11 .5 .2012 ráno se DALIBOR s JURIEM  sešli v Ostravě Porubě, jeli okolo 9 hodin tramvají na nádraží Svinov, kde za údivu obou koupili poslední dva lístky na vlak Regio Jet do matičky Prahy, kde se rozhodli reprezentovat náš oddíl v maratonu PIM.

 V  Praze na Hlavním nádraží , kde bylo okolo 10° a pršelo se Jurij rozhlížel jako "rohlík" z Vesničko má středisková a glosoval to slovy...dlouho jsem tu nebyl!.  Pak jsme jeli metrem na Vyšehrad, pak na Květnici a ubytovali jsme se na jednu noc v ubytovně Pankrác ( 66 kč - pro příští využití úplně postačí) a hned jsme vyrazili na Výstaviště do Expa, kde jsme si vyzvedli startovní čísla (podle výkonnosti Jurij 2919 koridor E a já 7365  koridor J ) a tašku s dárky, batohem a já jsem si předplatil na památku tričko. Expo opět bylo super, bylo tam snad všechno pro běžce a přadstavovaly se tam, každý ve svém stánku, maratonské města a nabízeli své maratony, kdy jsme samozřejmě každé zemi přislíbili svou účast (hlavně že nám dali tašku - takže Jurij jede do Dánska) - úžasná podívaná, parádní lidé. Konečně jsem na vlastní oči viděl v akci pana Škorpila - mého internetového a časopisového rádce. Zažili jsme také parádní setkání s výpravou, které dominovala Danuše...ahoooooooj, už v expu při nákupu vitamínů. Samozřejmě, že jsme to všechno pořádně pochodili, i s večerním Václavákem a focením místa činu před závodem a ukončili den na Květnici večerní kávičkou.  Když jsem pak tu hmotu lupnul, Jurij mi sdělil, že nápoj je stimulant, který nás nabudí na 4 hodiny. Opět jsem si na něho vzpoměl, když se mi v 1.30 hod. otevřely oči a do 6 hodin jsem čuměl na strop. Po dostatečném dvojitém vyprázdnění, jak říkal můj spolubojovník, jsme s novými baťůžky a v teplákovkách vyrazili na metro. V den startu byla obloha bez mráčků, pálilo slunce, ale ráno bylo zatim pohodové. V 7.50 jsme  dorazili metrem na Václavské náměstí, kde byly šatny, úschova a vybrali jsme si "naši " uličku, kde jsme se převlékli a připravili a pomalu jsme se šourali na start na Staroměstské náměstí, kde jsme se u rozdělovníku rozloučili, podali si ruce popřáli hodně štěstí. Start byl v 9.00 hod. tak jsme podle instrukcí a výkonnosti našli svůj sektor. Můj sektor byl J, byl předposlední a Jurij měl sektor na začátku. Sektory byly přiděleny podle výkonnosti, jakou si kdo nahlásil. Já jsem se přihlašoval, kdy moje ambice byly čas 3.50 a Jurij na čas 3.25 hodiny. A pak to začalo...START... začala hrát VLTAVA A UŽ TO TU BYLO ZASE, ÚŽASNÝ ZÁŽITEK. O proti minulému ročníku jsem byl klidný, měl jsem přesně rozvahu i natrénováno jak poběžím..můj plán byl běžet první půlku 2.00 hodin a za ten čas uběhnout 22 Km což činilo běžet průměr 11km/h. To se mi nepodařilo, měl jsem ztrátu asi 1 km, pak se mi stala školácká chyba ...vybily se mi hodinky a já musel držet tempo podle pocitu, což mi vydrželo s úsměvem na tváři do 33 km a pak jsem vběhl na závěrečný úsek smrti, nekonečná široká asfaltka, rozpálená přez 30 ° ve stínu a bylo zle, kolem kolabující lidi, přehřátí organismu nepomáhaly ani občerstvovačky na každém rohu a vybojovanou hubku na 35 km, mi z ruky vyrazil předbíhající běžec se slovy sorrrrry, kdybych se pro ni ohnul, ležím tam ještě teď...byl jsem očividně v totální krizi, ale i tak jsem stále předbíhal závodníky (jako celý závod, když mi přidělili na startu jedno z posledních čísel) , na posledních 4 km jsem si vytipovat dědu v červeném triku (tímto mu děkuji), za kterého jsem se zavěsil a držel jsem se ho zhruba 0,5m za ním až do cílové rovinky, (doslova mě vyvedl z pekla, pořád jel nejkratší trasu a strojové tempo, vyhledával stíny) 300m před cílem jsem dal únik, na který nikdo nezareagoval a tak jsem na jeden nádech ještě v cílové pásce přeskočil dva italy, nějaké trio holek a ušmudlanou závodnici, která si chtěla odnést můj skalp už 1km před cílem. Byl jsem v cíli, pogratuloval mi poředatel závodu a zavěsil jsem se na zábranu a myslel jsem, že umřu...mluvila na mě dívka, jestli chci ošetřit a nebo lékaře, ale dostala mě na nohy minerálkou, pak už mi přidělili medaili, spoustu dobrot a došoural jsem se ke stromu na Václaváku a usadil se na lavičku, kde mě po předchozí domluvě měl čekat Jurij. Asi po 10 minutách, kdy se neobjevoval, se dalo tušit, že něco není v pořádku, tak jsem mu vyrazil naproti. Setkání bylo kouzelné, u šaten, byl totiž rozbitý stejně jako já, asi jsme se zbláznili protože jsme pak už jenom bědovali, nadávali a střídavě se smáli, no mě bolelo všechno a bylo mi zle tak, až mi tekly slzy z očí. Juriúv průběh závodu byl podobný, kdy se na jeho, pro něho nedobrém čase a nesplnění limitu odrazilo, že byl opět nemocen, což umocnilo příliš horké počasí, takže se necítil svůj a ztrácel už od 8 kilometru a v podstatě byl pro něj závod jen účastí a prvním zážitkem na této trati. Zážitky z trati mám i parádní, byly to všude přítomné tanečnice a hostesky, skupiny zpěváků, skupiny fanoušků všech zemí po celé trati a jejich olééé, oléé, aléé, aléé a američani s prasátky na hlavách a pro mě nej zážitek...vběhnutí do tunetu, kde hrála skupina bubnů, takže jsem se citěl, že vbíhám na olympijský stadion v Lilehameru do cíle olympijského maratonu. Pocity Jurie byly...ty vole mě předběhl dneska i šašek a borec s opicí na zádech (ještě na mě koukala) hahaha...

Po závodě jsme si zajeli na ubytovnu dát pořádnou sprchu, kdy jsem byl tak zmatený, že jsem šel nahý do koupelny s ručníkem v ruce po chodbě mezi pokoji a omylem jsem vstoupij do pokoje o dveře dříve, měl jsem štěstí, ta 100 kilová dáma, která tam ještě včera bydlela a slyšeli jsme ji k ránu pouštět duchy, již opustila ubytovnu. Při spáteční cestě jsme si řekli, že se odměníme a dáme si na nádraží klobásu, kofolu, kafe atd, ale klasickým bufetům už odzvonilo...tak jsme poprvé v životě navštívili Big Mack a nacpali do sebe hranolky s celým meny. V bez její podpory z vlaku. Takže přátelé příští rok nás doufám pojede více...trať máme okoukanou, kostky nám řádně prohrábly kotníky a kýčle, ale my se další výzvy nebojíme...sportu zdar a běhání zvlášť.

 

Umístění: 5769 doběhnutých závodníků ve výsledkové listině (avizovaných běžců 9 500)

Dalibor

2013                                                                          2012

Celkové umístění: 3594                                         4697

Umístění muži: 3193                                              4063

Pořadí kategorie: MM40  /  631                              663

Celkový čas: 04:26:13                                             04:43:32

Realný čas: 04:17:44 (zlepšení o 23min)           04:40:36

               

Jurij

Celkové umístění: 3074

Umístění muži:  2768

Pořadí kategorie: MM40  / 536

Celkový čas: 04:16:07

Realný čas:04:12:52

 

 

Výsledky jsou tady, je to podrobně, tak se pokochejte (kliknout na naše jména):

http://www.runczech.com/cs/vysledky/vysledky-2013/volkswagen-maraton-praha/index.shtml

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář